Během toho, co u nás probíhají volby do Senátu a zastupitelstev krajů, v USA se blíží do finále asi nejsledovanější volby tohoto roku. Jejich výsledek zásadně ovlivní životy milionů lidí a směr, jakým se světové (nejenom) politické dění bude ubírat. Není tedy divu, že se zrak všech upírá na souboj obhajujícího republikánského kandidáta (čerstvě nakaženého covid-19) Donalda Trumpa s jeho soupeřem, kandidátem demokratické strany, Joe Bidenem. Oba kandidáti jsou značně kontroverzní a veřejnost i zahraniční deníky často hovoří o volbě tzv. „menšího zla“. Trumpovými volebními preferencemi, dříve dle volebních průzkumů poměrně stabilně držící vedení, silně otřáslo nezvládnutí koronavirové krize. Opožděné reakce a prvotní nereagování na neustupující pandemii, je objektivně vnímáno jako selhání vlády Donalda Trumpa. Což se nepochybně může projevit na výsledku nadcházejících voleb.
S blížícím se prozatímním datem 3. listopadu 2020, které vzhledem ke koronavirové krizi není jisté a je predikováno možné zpoždění oznámení výsledku voleb, si dnes představíme, jak vůbec volba amerického prezidenta v USA probíhá.
Nejprve je třeba si uvědomit, že Spojené státy americké jsou federací. Laicky řečeno stát tvořený více státy. Volba proto v každém státě může probíhat jinak nebo v jinou dobu. Je tak vidno například u tzv. „primárek“.
Primárky neboli primární volby, jsou prvním voličským aktem voleb prezidenta USA. Prostřednictvím primárek je zvolen stranický kandidát, kterého vybírají stoupenci politické strany z několika kandidátů. Primárky probíhají již na začátku roku. Některé státy vybírají svého kandidáta na volebních shromážděních. Zatímco v primárkách lidé tradičně vhodí svůj hlas do uren, a vyjádří tak podporu svému kandidátovi, volební shromáždění mají svá vlastní a složitější pravidla. Termíny konání primárních voleb a volebních shromáždění si určují státní správy a samosprávy.
Prezidentský kandidát každé strany si pak vybere spolukandidáta, který by v případě vítězství hlavního kandidáta, zastával funkci viceprezidenta.
Pro americké volby, jako ostatně pro všechny volby, je velmi důležitá prezidentská kampaň. V této části voleb se aktuálně USA nachází. Kandidáti se snaží získat hlasy pomocí například televizních debat, které obvykle bývají tři.
Americké prezidentské volby se konají vždy v úterý následující po prvním listopadovém pondělku. Tento rok to tedy vyšlo na zmiňovaný 3. listopad. Voliči vhodí svůj hlas do uren a po nich přichází na řadu tzv. volitelé. Počet volitelů v každém státě odpovídá jeho poměrnému zastoupení v Kongresu. Ten z kandidátů, který získá nejvíce hlasů v každém státě, získá všechny volitele daného státu.
Volba prezidenta USA je nepřímá. Prezident není volen přímo hlasy lidu, ale kolegiem volitelů. Sbor volitelů má celkem 538 hlasů, k vítězství kandidáta je třeba získat prostou většinu tedy 270 hlasů.
Poslední otázkou zůstává, kdo může amerického prezidenta volit. Člověk, mající právo amerického prezidenta volit, musí být americký občan a musí dosáhnout věku 18 let. K volbám je třeba se registrovat, pokud tak občan neudělá, není připuštěn k volbám.
Zdroje:
www.bbc.com/news/election-us
cz.usembassy.gov/cs/our-relationship-cs/politika-historie/jak-probiha-volba-prezidenta-usa