Dne 24. 3. 2021 prošel třetím čtením vládní návrh novely zákona o České národní bance. Návrh reaguje na světovou krizi v ekonomické oblasti, která jde bohužel ruku v ruce s nastalou globální situací.
Zákon se nese v duchu rozšíření pravomocí ČNB, o čemž svědčí i výslovný úkol ČNB provádět měnovou politiku (zejména pomocí obchodů na finančním trhu), umožnění ČNB provádět širší okruh obchodů se všemi účastníky finančního trhu, pravidlo, že uzavření obchodu s ČNB nelze nárokovat, rozšíření úkolu ČNB při péči o finanční stabilitu, v oblasti makroobezřetnostní (V praktické rovině lze makroobezřetnostní politiku definovat jako aplikaci sady nástrojů, jejichž cílem je snížit zranitelnost resp. zvýšit odolnost finančního systému prostřednictvím omezování vzniku rizik, která mohou pro systém jako celek vytvářet jednotlivé finanční instituce nebo jejich vzájemné vazby[1])
politiky o omezování nárůstu systémových rizik a například doplnění, že vedle stanovení stávajících parametrů obchodů, které ČNB provádí, ČNB rovněž určuje druhy obchodů a jejich protistrany. Zajímavostí je i, že ČNB bude moci založit právnickou osobu nebo v ní nabýt účast, pokud bude činnost právnické osoby sloužit k podpoře činnosti ČNB. Dále novela upravuje pravomoci ČNB provádět bezpečnostní činnost.
Novinkou by mělo být pravidlo, že osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr nebude smět poskytnout spotřebitelský úvěr zajištěný obytnou nemovitostí, pokud by tím došlo k překročení horní hranice jednoho nebo více úvěrových ukazatelů, je-li stanovena ČNB opatřením obecné povahy, což ČNB stanoví vyhláškou, ve které jsou způsob a pravidla výpočtu úvěrových ukazatelů včetně vymezení jednotlivých položek, které jsou součástí výpočtu. Další změna bude v metodice výpočtu úroku za nedodržení povinných minimálních rezerv.
[1] https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/makroobezretnostni-politika/
Zdroje: Sněmovní tisk 532, 532/3 a 532/4