V případě autonehody disponovala dovolatelka exekučním titulem, který zavazoval povinného k úhradě částky 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která byla způsobena úmrtím v důsledku autonehody. Povinný měl ovšem uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Pojišťovně se soudem přiznaná částka půl milionu zdála nepřiměřeně vysoká, a proto uzavřela s poškozenou dohodu o narovnání s obsahem takovým, že poškozené vyplatí pouze částku 400 000 Kč. S tímto bylo zahájeno exekuční řízení vůči povinnému na zbylých 100 000 Kč.
Okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, neboť dle jeho názoru nebyla povinnost uložená exekučním titulem dosud zcela splněna. Krajský soud k odvolání povinného změnil usnesení okresního soudu tak, že exekuci zastavil. Dle odvolacího soudu uplatněním nároku přímo proti pojistiteli přešla na pojistitele zákonná povinnost plnění dle § 36 odst. 4 exekučního řádu. S tímto tvrzením ovšem razantně nesouhlasil soud dovolací.
Dle NS z pojištění zásadně vznikají právní vztahy jen mezi pojistitelem a pojištěným. Způsobením škody vzniká v prvé řadě vztah mezi poškozeným a tím, kdo za způsobenou škodu odpovídá, a to bez ohledu na to, zda je odpovědný subjekt pojištěn. Případný přímý nárok poškozeného na plnění vůči pojistiteli, který poškozenému vzniká jako originární právo na základě právního předpisu, nemá povahu nároku na náhradu škody, byť je odvozen od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem, a pojistitel se také nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce. V případě, že poškozenému vznikne oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojistiteli, neznamená to, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupil namísto škůdce pojistitel, neboť ten není za vzniklou škodu odpovědný a jeho povinností je plnit za pojištěného, který uplatnil své právo, aby pojistitel v případě pojistné události za něho plnil poškozenému. Proto je třeba důsledně rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce.
V dané věci je nárok oprávněné vůči povinnému založen rozhodnutím soudu v trestním řízení, na jehož základě měl povinný oprávněné zaplatit 500 000 Kč. Jestliže se oprávněná obrátila na pojistitele, aby poskytl pojistné plnění, a jestliže je tento nárok odlišný od nároku na náhradu nemajetkové újmy, ke které byl zavázán povinný, nemohl pojistitel uzavřenou dohodou jakkoli změnit obsah závazku povinného vůči oprávněné, vyplývající z exekučního titulu. Pokud se oprávněná obrátila na pojistitele, pak pojistitel povinného jednal vlastním jménem a na vlastní účet uzavřením dohody s oprávněnou nezbavil povinného povinnosti poskytnout oprávněné plnění podle exekučního titulu. Protože pojistitel plnil do výše 400 000 Kč, ačkoliv má povinný zaplatit oprávněné 500 000 Kč, může se oprávněná domáhat po povinném zaplacení dosud neuhrazené částky 100 000 Kč. Důvod k zastavení exekuce tak dle NS není dán.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 20 Cdo 3098/2022-84 ze dne 28.2.2023