Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ustanovil pozůstalou dceru zůstavitele správkyní celé pozůstalosti. Soud jí nařídil vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Uvedl, že v řízení o pozůstalosti byl zjištěn spor o dědické právo a je zde předpoklad, že toto řízení bude trvat delší dobu, neboť zůstavitelka byla osobou samostatně výdělečně činnou, která pronajímala nemovitosti, a proto je vhodné, aby byl ustanoven správce pozůstalosti.
Odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně jen tak, že pozůstalá dcera je oprávněna ke správě celé pozůstalosti. Dle soudu bylo třeba v dané věci postupovat podle § 156 ZŘS, který stanoví, že vznikne-li pochybnost o tom, zda má pozůstalost spravovat správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem nebo vykonavatel závěti, nebo dědic, nebo některý z více dědiců, anebo všichni dědicové, soud i bez návrhu usnesením rozhodne, kdo z nich je oprávněn ke správě pozůstalosti. Zmíněné ustanovení totiž upřednostňuje, aby pozůstalost spravovali především dědici.
Sestra správkyně majetku podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.
Zůstavitelka ve své závěti vydědila dovolatelku. Dovoláním napadené rozhodnutí záviselo na odvolacím soudem řešené otázce, zda jeden z dědiců, mezi nimiž dochází (mimo jiné) k neshodám o správě pozůstalosti, je oprávněn pozůstalost spravovat. Protože otázka správy pozůstalosti nebyla v dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu v uvedených souvislostech řešena, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání je podle ustanovení § 237 OSŘ přípustné.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Účelem správy pozůstalosti je postarat se o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele. Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti, může soud i bez návrhu usnesením jmenovat správce pozůstalosti, jestliže a) vykonavatel závěti nebyl jmenován nebo odmítl spravovat pozůstalost nebo je zřejmě nezpůsobilý spravovat pozůstalost, a jestliže dědici nejsou schopni řádně spravovat pozůstalost, b) je třeba vyhotovit seznam majetku patřícího do pozůstalosti, nebo c) je k tomu jiný vážný důvod (§ 157 odst. 1 ZŘS). Lze také dovodit, že dědicům správa pozůstalosti náleží ze zákona, provádí ji tedy v zásadě bez toho, aby o tom soud rozhodl. A to zejména bezprostředně po smrti zůstavitele, kdy není žádný časový prostor k tomu, aby soud dědice pověřil výkonem správy pozůstalosti. Soud uzavřel, že pokud dědic činní nezbytné činnosti ve vztahu k pozůstalosti, provádí správu pozůstalosti fakticky. Správa je odvozena přímo ze zákona.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 24 Cdo 111/2023-292 ze dne 23.3.2023