V roce 1999 byl zákonem č. 349/1999 Sb. zřízen institut ombudsmana. Ombudsman je mimosoudní kontrolní úřad, který je státem pověřen k řešení stížnosti jednotlivců na jednání veřejné správy, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá-li principům demokratického právního státu, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Oficiálně se úřad nazývá veřejný ochránce práv. Jeho sídlo se nachází v Brně. Prvním českým ombudsmanem byl od roku 2000 do roku 2010 JUDr. Otakar Motejl. Nyní funkci zastává v pořadí již čtvrtý veřejný ochránce práv, JUDr. Stanislav Křeček. Úřad veřejného ochránce práv není v ČR ústavně zakotven.
Dne 24. února 2020 využil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček svého oprávnění podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv a pověřil svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou výkonem části působnosti ochránce. Současně si vyhradil působnost v konkrétních případech, které určí.1 I v institutu ombudsmana nalezneme tedy určitou hierarchii. Do působnosti zástupkyně spadá např. ochrana práv dětí a rodiny (činnost orgánů OSPOD2 a ústavní výchova), práce a zaměstnanost (kontrola orgánů inspekce práce, činnost úřadu práce), dále samospráva (dozor a kontrola státu nad územní samosprávou, ochrana územního členění).
V působnosti ombudsmana nalezneme např. sociální zabezpečení (dávky pomoci v hmotné nouzi, pro zdravotně postižené, důchody aj.), ochranu životního prostředí (ochrana přírody a krajiny, EIA3, ochrana vod, ovzduší, odpady…), a dále třeba podnikání a ochranu spotřebitele (správa na úseku podnikání, činnost živnostenských úřadů, ochrana spotřebitele, ČOI).
Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.4 Ochránce jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby jemu adresovaného, na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej postoupí ombudsmanovi, podnětu adresovanému některé z komor Parlamentu, která mu je dále postoupí, a samozřejmě, z vlastní iniciativy.5 Přímo k ombudsmanovi je tedy možné poměrně jednoduše podat stížnost, kterou lze mimo jiné podat i pomocí online formuláře a za jejíž podání se neplatí žádný poplatek.
Ochránce má možnost provádět nezávislá šetření v daných věcech6 a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a zejména pak prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce, kdy má možnost veřejně vyzvat instituce, které pochybily, k nápravě.
1 https://www.ochrance.cz/rozdeleni-pusobnosti/
2 Orgán sociálně-právní ochrany dětí je v Česku každý ze státních orgánů, který má zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přidělené toto postavení v sociálně-právní ochraně dětí.
3 EIA je označení pro proces, jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat.
4 Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, § 2
5 Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, § 9
6 Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, § 15