Rasová klasifikace, jako nástroj apartheidní politiky, nachází své hlavní zákonné upevnění v roce 1950 v the Population Registration Act (dále jen PRA). Před rokem 1950 nenalezneme ústavní zakotvení členění ras, pouze nejednotnou úpravu v některých zákonných předpisech. Rasy byly členěny do dvou hlavních skupin, přičemž barevní a domorodci spadali do jedné skupiny.
Každý ze států Unie měl svá vlastní kritéria pro zařazení pod určitou rasu. Například Transvaalská republika měla jako hlavní kritérium „vzhled a původ“, přičemž Oranžský svobodný stát „vzhled, původ, obecné přijetí, reputaci a způsob života“. V Natalu byli pod domorodce zařazování příslušníci jihoafrických kmenů jižně od rovníku. Kritéria pro určení rasy byla tedy silně nesjednocená mezi jednotlivými státy a chybělo i bližší odůvodnění, které by specifikovalo daná kritéria. Díky vágnosti a roztroušenosti kritérií se proto stávalo, že tatáž osoba mohla být zařazena jako více ras.
Soudy často rozhodovaly, zda jedinec spadá pod konkrétní kategorii. Nebylo jasné, zda například k příslušnosti k domorodcům bylo potřeba mít oba rodiče, jednoho nebo třeba i prarodiče, jako příslušníky určitého Afrického kmene. Dále také výše zmiňované dělení dle rovníku neplatilo plošně po celé Unii. Někde se pod domorodé řadili i afroameričané.
Pro přijetí PRA byly velmi významné poválečné volby v roce 1948, které s Národní stranou vyhrál Daniel François Malan.
Utvořil první čistě Afrikánskou vládu. Malan se svým kabinetem poprvé oficiálně zavedl politiku apartheidu, tedy nucenou segregaci bílých od jiných ras. Cílem jeho vlády bylo zajistit trvalou vládu bílé (převážně Afrikánské) menšiny. Hlavním nástrojem této politiky byla úplná separace rasových skupin včetně například městských obchodních částí pro každou rasu zvlášť. Dále také zákaz sexuálních vztahů mezi rasami, nebo rozdíly ve vzdělávání.
Nejednotnosti a zmatkům v určování ras obyvatel bylo dle nové vlády třeba zamezit a stanovit jednotnou unitární legislativu, která by tomu zamezila. Dva roky po zvolení Malanova kabinetu byl vydán PRA. Byl to pokus o ukotvení stabilních kritérií pro rasovou klasifikaci, která by po zařazení měla vliv celkový život jedince.
PRA je rozděleno do 24 částí ve kterých je jasně deklarováno jak a proč má daná osoba spadat do konkrétní kategorie rasy. Rasy se člení do tří kategorií. Bílí, barevní a domorodí.
Hned v prvním článku je v bodě (III) definována osoba barevná jako osoba, která není bílá nebo domorodá. Již ze začátku PRA je tedy patrné, že bylo upuštěno od dvou rasových dělení a osoby barevné již nespadaly pod domorodce. Osoba bílá je taková, která se očividně jeví jako bílá, nebo je obecně přijímána jako bílá, ale nezahrnuje osobu, která i když je očividně bílá, není obecně přijímána jako bílá.
Díky PRA měl být po sčítání lidu v roce 1951 vytvořen registr obyvatelstva. Každému obyvateli mělo být přiděleno identifikační číslo. PRA bylo odrazem snahy Národní strany o čistotu rasy. Dle idejí Národní strany bylo třeba chránit bílou rasu, zachovat a ještě více upevnit její nadřazenost, čehož mělo být organizací obyvatelstva díky PRA docíleno.
Zdroje: Posel, Deborah. “Race as Common Sense: Racial Classification in Twentieth-Century South Africa.” African Studies Review, vol. 44, no. 2, 2001, pp. 87–113. JSTOR, www.jstor.org/stable/525576
The Population Registration Act, 1950