V červnu minulého roku vyvolal rozruch senátní návrh zákona, jehož prakticky jediným cílem je zakotvit na ústavní úrovni v Listině základních práv a svobod právo na obranu se zbraní. Pozornost veřejnosti vyvolala zejména změna z neutrálního stanoviska, které vláda nejprve zastávala. Předem úpravu podpořilo pouze ministerstvo průmyslu, sedm ministerstev mělo neutrální postoj a šest návrh odmítalo. Neutrální postoj se ovšem po bouřlivé diskuzi změnil na stanovisko souhlasné.[1]
Po okénku do léta minulého roku se vrátíme do současnosti, kdy dne 9.3.2021 senátní návrh novely Listiny prošel prvním čtením. V důvodové zprávě k návrhu zákona nalezneme zhodnocení platného právního stavu a důvody proč je dle senátorů navrhovaná právní úprava nezbytná. Samotný návrh zavádí ústavní zakotvení práva na obranu i se zbraní. Právo na obranu náš právní řád obsahuje jen na zákonné úrovni. Vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, protože bez života ostatní práva člověka nemohou být naplněna, návrh považuje za správné symbolicky povýšit toto právo na úroveň ústavní, což má i význam v tom, že lidé se mohou ochrany základních práv dovolávat v rámci ústavní stížnosti u Ústavního soudu. Jde i o reakci na současné obavy o oblast bezpečnosti. Návrh dává ústavní rozměr právu každého bojovat o svůj život i za užití zbraně proti útoku. Území Čech, Moravy a Slezska lze z dlouhodobého hlediska považovat za relativně bezpečné, přesto však dochází k individuálnímu násilí. Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se vůči němu aktivně bránit.[2] Dle zprávy je dále použití zbraně pouze alternativou obrany. Zdůrazňuje, že na zákonných podmínkách regulace zbraní nic nemění. Konkrétní podoba by měla vypadat tak, že v čl. 6 Listiny se na konci odstavce 4 doplní věta „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“
Český právní řád už ale obranu se zbraní zahrnuje. Obsahují ji instituty nutné obrany a krajní nouze, které nalezneme v trestním zákoně. Otázkou zůstává, jak by na potenciální přijetí návrhu reagovala česká společnost. „Dovolujeme si upozornit, že u určité části laické veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k přesvědčení, že se tímto rozšiřují meze nutné obrany, což může vést k excesivnímu jednání.“ Takto se k návrhu vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství v červenci minulého roku.[3]
[1] https://www.ceska-justice.cz/2020/07/pravo-obranu-zbrani-vlada-pri-podpore-zmeny-ustavy-nebyla-jednotna/
[2] Důvodová zpráva k návrhu zákona, sněmovní tisk č. 895
[3] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zbrane-senat-novela/r~fd84a50ac0ee11ea80e60cc47ab5f122/