Ve Velké Británii tvoří výkonnou moc pět složek: panovník, předseda vlády v čele Kabinetu, Kabinet, vláda a orgány státní správy.
Panovník má převážně symbolickou a reprezentativní roli. Protože je Velká Británie konstituční monarchií, tak panovník nevládne, nýbrž plní důležité ceremoniální a formální role s odpovědností vládě. Panovník je symbolem národní jednoty a musí být politicky neutrální, důvodem je tradiční idea, podle níž stojí nad všemi politickými stranami a nad všemi částmi společnosti, včetně menšinových nebo specializovaných skupin. Z toho důvodu panovník ani členové královské rodiny nemohou volit ani být voleni do politických i jiných funkcí, přestože jim to právo výslovně nezakazuje. Od roku 1952 je panovníkem královna Alžběta II.
Hlavou výkonné moci je předseda vlády, který se ve Velké Británii označuje jako ministerský předseda. Kvůli jeho velmi silnému postavení bývá politický systém VB také někdy označován jako premiérský systém. Většina jeho pravomocí je však založena na zvyklostech, funkce a vymezení úřadu jsou zakotveny jen v malém množství dokumentů a neexistuje přesný výčet jeho funkcí, pravomocí a povinností. Je předsedou vlády, předsedou kabinetu, předsedou nejsilnější politické strany a je v čele Dolní komory parlamentu. Z toho vychází mnoho pravomocí a povinností, které plní na domácí politické scéně a zároveň určuje její směr.
Kabinet je vrcholným orgánem exekutivní moci ve Velké Británii. Přestože jde o orgán disponující velkou mírou moci, jeho kompetence a existence nejsou písemně zakotveny v zákoně, vychází se ze zvyklostí, což je typické pro VB na rozdíl od našeho kontinentálního systému práva. Kabinet se skládá zpravidla z šestnácti až dvaceti členů, jimiž jsou ministři nejdůležitějších rezortů, předseda Dolní komory parlamentu a v čele stojí předseda vlády. Členové Kabinetu jsou zároveň i členy vlády a většina z nich zasedá v Dolní nebo Horní komoře parlamentu. Zde je třeba dodat, že se jedná o spojení moci exekutivní a legislativní, což je netradiční z pohledu principu dělení státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
Vládu Velké Británie tvoří předseda vlády, všichni ministři, kteří jsou členy Kabinetu, dále ministři, kteří nejsou členy Kabinetu, jejich zástupci, tajemníci a představitelé významných politických institucí. Členy vlády navrhuje premiér a jmenuje panovník. Vláda není kolektivním orgánem, proto se jako kolektiv neschází ani společně nepřijímá rozhodnutí. Za činnost jednotlivých ministerstev a realizaci přijatých rozhodnutí odpovídají ministři v jejich čele.
Ministerstva mají velmi specifickou strukturu, mají dvě úrovně: politickou úroveň a úroveň státní správy. V čele ministerstva stojí ministr nebo státní sekretář. Ministrům jsou podřízeni ještě tzv. mladší ministři a řada tajemníků. Na úrovni státní správy pak stojí vyšší státní úředníci.
Zdroj: https://www.gov.uk