Agrese dle mezinárodního práva

Agrese je, dle Rezoluce Valného shromáždění OSN o definici agrese, použití síly jedním státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti druhého státu nebo jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou OSN. Pokud stát jako první použije sílu v rozporu s Chartou, jedná se o jasný důkaz útočného činu, i když Rada bezpečnosti může v souladu s Chartou dojít k opačnému závěru. Rada by musela zvážit jiné závažné okolnosti, které by se udály, v jejichž světle by probíraný čin nebo jeho následky nebyly dostatečně vážné.

Rezoluce obsahuje výčet činů, které se bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka, považují za útočné. Jedná se například o invazi nebo útok ozbrojených sil jednoho státu na území druhého státu nebo vojenské okupace, která může být i jen dočasná, nebo jakékoliv připojení území cizího státu, při němž by byla použita síla. Dále pak blokáda přístavů nebo pobřeží jednoho státu ozbrojenými silami druhého státu, stejně tak bombardování území cizího státu.

Žádná úvaha jakékoli povahy, ať politické, hospodářské, vojenské nebo jiné, nemůže sloužit jako důvod k ospravedlnění agrese. Agrese sama o sobě zakládá mezinárodní odpovědnost. Útočná válka je zločinem proti mezinárodnímu míru. Rezoluce zakazuje, aby jakýkoli územní zisk či jiná výhoda získaná na základě agrese, byly uznány za zákonné.

Zdroj: Rezoluce Valného shromáždění OSN o definici agrese (1974)