V srpnu letošního roku zrušil Ústavní soud usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Vrchního soudu, kterými bylo dle ÚS porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka žádala v roce 2016 po Státním pozemkovém úřadu a Krajském pozemkovém úřadu pro Středočeský kraj vydání pozemku. Tyto úřady se rozhodly pozemek stěžovatelce nevydat s odůvodněním, že jeho vydání brání překážky uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Stěžovatelka se žalobou obrátila na Krajský soud v Praze, který ji zemědělský pozemek (travní porost) vydal. K odvolání vedlejší účastnice pak Vrchní soud změnil rozsudek soudu předchozího stupně tak, že žalobu stěžovatelky zamítl a uložil jí povinnost náhrady nákladu za první i odvolací řízení. Stěžovatelka podala dovolání k Nejvyššímu soudu. NS dovolání odmítl s tím, že v dané věci převažuje veřejný zájem oproti zájmu na vydání pozemku stěžovatelce, protože je pozemek součástí sídliště.
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. Uvedené však platí jen v těch případech, kde nejsou dány překážky pro tento postup. ÚS konstantně judikuje, že zmíněné výjimky pro vydání by měly být vykládány restriktivně a v každém jednotlivém případě by se měly zohlednit jedinečné okolnosti toho kterého případu. Ke splnění účelu a cíle restitucí zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly právní předpisy ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji. ÚS považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že je vždy nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické. To však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti učinit vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Rozhodnutí je nutné náležitě odůvodnit.
Stěžovatelce obecné soudy dostatečně neodůvodnily, proč by v jejím případě měl panovat veřejný zájem na tom, aby na předmětném pozemku byl trávník spíše, než aby tam stěžovatelka vybudovala například sakrální stavbu či stavbu se sociální funkcí, což by jí podle jejího názoru obecně územní plán umožňoval. Soudy nedostatečně provedly, či vůbec neprovedly, test proporcionality, jak je v těchto záležitostech třeba.
Zdroj: II.ÚS 1697/21 ze dne 16. 8. 2021