Členské státy musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí o ochraně oznamovatelů porušení práva Unie do 17. prosince 2021.
Osoby, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci svých činností souvisejících s prací, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že oznamují porušení práva Unie, při nichž je poškozován veřejný zájem, jednají tyto osoby coby „oznamovatelé“ a tím hrají klíčovou úlohu při odhalování těchto porušení a při jejich předcházení, i při zajišťování blaha společnosti.
Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. V této souvislosti je na unijní i mezinárodní úrovni stále více uznávána důležitost zajištění vyvážené a účinné ochrany oznamovatelů. Typicky pokud zaměstnanec zjistí porušení u svého zaměstnavatele a bojí se ho oznámit, protože by mohl přijít o své místo. Tím se myslí i zaměstnanci veřejnoprávních korporací, tedy obcí a krajů.
Příslušníci jiných profesí než právníci či poskytovatelé zdravotní péče by měli mít nárok na ochranu podle směrnice v případě, že oznamují informace chráněné platnými profesními předpisy, a za předpokladu, že oznámení těchto informací je nezbytné pro odhalení porušení spadajícího do oblasti působnosti směrnice.
Směrnice stanovuje povinnost zavést interní kanály pro oznamování bezpráví. Za předpokladu, že je zajištěno utajení totožnosti oznamující osoby, je na každém jednotlivém právním subjektu v soukromém a veřejném sektoru, aby stanovil druh kanálů pro oznamování, které zavede. K přijímání oznámení o porušení jménem právních subjektů v soukromém nebo veřejném sektoru by mohly být oprávněny rovněž třetí osoby, pokud poskytují náležité záruky týkající se dodržování nezávislosti, důvěrnosti, ochrany údajů a tajemství.
Osoby, které zveřejní informace, by měly mít nárok na ochranu v případech, kdy navzdory internímu anebo externímu oznámení není porušení řešeno, například v případech, kdy porušení nebylo náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná vhodná nápravná opatření. Vhodnost následných opatření by měla být posouzena podle objektivních kritérií souvisejících s povinností příslušných orgánů posoudit pravdivost tvrzení a ukončit případné porušování práva Unie.
Zdroj: SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie