V připomínkovém řízení se nyní nachází návrh na změnu branného zákona, zákona o ozbrojených silách a dalších zákonů v oblasti obrany. Návrh zákona vláda předložila v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí spočívající v agresivním chování Ruska, které vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022 a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti České republiky, bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a Evropské unie, nárůstu počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě a návratu k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je k prosazování zájmů států používána kombinace diplomatických, ekonomických atd.
Strategická koncepce NATO 2022 schválená na summitu NATO v Madridu konaném ve dnech 29.-30. 6. 2022 konstatuje, že v euroatlantickém prostoru nepanuje mír. Ruská federace představuje nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru. Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let. Současná právní úprava však s tímto okamžikem nespojuje zvláštní práva státu ani povinnosti občana. Tato práva a povinnosti jsou spojena až s okamžikem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Po jejich vyhlášení je teprve možné nařídit odvodní řízení a nařídit vykonání vojenské činné služby formou mimořádné služby (případně pracovní povinnost v případě jejího odmítnutí). Teprve v tomto okamžiku je také možné začít z moci úřední o občanovi shromažďovat důležité údaje nezbytné pro vedení vojenské evidence. V době mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav může občan dobrovolně převzít výkon branné povinnosti a vykonat vojenskou činnou službu ve služebním poměru vojáka z povolání, pravidelným vojenským cvičením vojáka v aktivní záloze, nebo dobrovolným vojenským cvičením vojáka v záloze. Proto se navrhuje v branném zákoně zakotvit možnost již v době mimo stav ohrožení státu a mimo válečný stav shromažďovat a zpracovávat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. V zákoně o ozbrojených silách by mohlo dojít k navýšení schopností ozbrojených sil plnit zákonem stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit, ať formou výjimky (např. vojenské vlaky), nebo nového oprávnění (např. zamezení letu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je k jejich výkonu ozbrojenými silami dán zákonný základ. V zákoně o zajišťování obrany se upřesní stávající ustanovení, která navazují na elektronizaci výkonu veřejné moci.