Vláda dne 19.8. ukončila připomínkové řízení k návrhu vyhlášky zabývající se aktuálním problémem nedostatku plynu následně dalších fosilních paliv vzhledem k vojenské agresi Ruské federace, jakožto hlavního vnějšího dodavatele zemního plynu, vůči Ukrajině. Navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení nebo úplném ukončení dodávky zemního plynu do ČR, a tedy vede k úsporám energie včetně úspor na zemním plynu, při zachování minimálních požadavků na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody. Navrhovaná úprava by měla stanovit pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo přímo ve stavu nouze.
Návrh definuje otopné období, které začíná 1. září a končí 31. května. Při předcházení stavu nouze v teplárenství se dodávka tepelné energie do budov zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Dodávku tepelné energie nelze zahájit mimo otopné období. Při předcházení stavu nouze v teplárenství se dodávka tepelné energie do budov omezí, nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nebude očekáván pokles této teploty pro následující den.
Návrh obsahuje přílohu k vyhlášce, kde je stanovena teplota místností, na kterou mají být vytápěny při předcházení stavu nouze. Příloha je rozdělena podle typu budov – zda jsou trvale či rekreačně užívány, jestli se jedná o budovy školní apod. Obývací místnosti trvale užívaných budov mají být vytápěny na 18 stupňů a koupelny dokonce na stupňů 19. Největšího komfortu se dostane místnostem majícím zdravotnický účel. Například ordinace by se mohly vytápět na 20 stupňů.