Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni o vzetí do vazby z důvodu § 67 písm. c) TŘ, tedy z důvodu, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
Okresní soud ve věci navrhnutého vzetí do vazby konstatoval, že sice důvody naplněny jsou, avšak místo vzetí do vazby postačí slib obviněného dle § 73 odst. 1, písm. b) TŘ[1]. Ani povaha věci dle názoru Okresního soudu sama o sobě nebránila tomu, aby k nahrazení předstižné vazby došlo u obviněného za podmínek nahrazení vazby písemným slibem obviněného. Uvedl, že stěžovateli bylo známo, jakým způsobem mohou být dotčeni operativně-pátracími prostředky, kterými může při splnění zákonných podmínek disponovat policejní orgán, a že má tedy za to, že výše učiněná opatření jsou dostatečná k vyvážení obav z možného opakování druhově shodné trestné činnosti ze strany obviněných. Krajský soud k odvolání státní zástupkyně usnesení novým usnesením zrušil.
Dle ÚS dostojí soud ústavněprávnímu požadavku zdrženlivosti ve vazebních věcech a imperativu maximální šetrnosti k právům obviněného, musí soud výslovně, přehledně a logicky vysvětlit, ze kterých konkrétních skutečností vyplývá obava, že se obviněný bude chovat způsobem uvedeným v § 67 písm. a) až c) TŘ. V odůvodnění rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby musí být, kromě obecných náležitostí (§ 134), výslovně uvedeny skutečnosti, které odůvodňují podezření ze spáchání trestného činu, pro který je obviněný stíhán, konkrétní skutečnosti, ze kterých jsou dovozovány důvody vazby a důvody, pro které nebylo možné ani při vynaložení veškerého úsilí a prostředků ze strany orgánů činných v trestním řízení dosáhnout účelu vazby jiným opatřením.
V případě vazby předstižné podle § 67 písm. c) TŘ je jejím smyslem zajistit osobu obviněného, u něhož je dána důvodná obava, vyplývající z konkrétních skutečností, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Mezi takové skutečnosti patří např. určitá dlouhodobá tendence obviněného k páchání trestné činnosti toho druhu, pro kterou je v projednávaném případě stíhán. Vedle snadno zjistitelných skutečností (např. obviněný byl již opakovaně během delšího časového úseku za uvedenou trestnou činnost postihován, nacházel-li se např. v době, kdy měl trestnou činnost páchat, ve zkušební době podmíněného propuštění, a že tedy způsob života nemění ani pod hrozbou trestu apod.) musí soud vyhodnotit též současnou aktuální situaci obviněného. Existence tohoto vazebního důvodu bude závislá na osobním postoji obviněného, jeho sklonech, návycích, na jeho aktuálním zdravotním stavu, rodinném zázemí a na prostředí, v němž se obviněný pohybuje. Přiměřené zhodnocení těchto aspektů musí být z odůvodnění rozhodnutí znatelné. Krajský soud své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil a tím porušil základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Zdroj: Nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. III.ÚS 2698/22 ze dne 14.2.2023
[1] obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme je