Osvobození od placení zbytku pohledávek

Jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Takové osvobození se se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle § 414 insolvenčního zákona se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

Nejvyšší soud zamítl dovolání, kde se dovolatel domáhal, aby NS stanovil, že jeho pohledávka vůči žalobci spadá do osvobození placení zbytku pohledávek, neboť řádně splnil podmínky oddlužení a takové rozhodnutí od osvobození bylo vydáno. Pohledávka se týkala náhrady za neoprávněně odebíranou elektrickou energii po ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie. Žalobce se opakovaně a neúspěšně pokoušel přerušit žalovanému dodávku elektřiny a demontovat elektroměr. Žalovaný mu ovšem neposkytl součinnost – nezpřístupnil mu byt, kde byl elektroměr umístěn. Takto v demontáži elektroměru bránil čtyři roky.

Pohledávka věřitele vůči insolvenčnímu dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, ale v soudním či jiném řízení ji nelze věřiteli přiznat. Ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako pohledávka, u které byla účinně vznesena námitka promlčení.

Žalobou uplatněná pohledávka ovšem neobstojí. Pohledávka z titulu náhrady škody způsobené žalovaným neoprávněným odběrem elektrické energie je totiž s ohledem na skutkové okolnosti jejího vzniku bez jakýchkoli pochybností pohledávkou na náhradu škody způsobené úmyslně. Osvobození takové pohledávky podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona se tak nedotýká.

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 Cdo 3075/2022-206 ze dne 30.3.2023

Předchozí článekDalší článek