Nejvyšší soud dne 28.7.2023 zamítl dovolání žalobkyně společnosti ČEZ, a.s., čímž potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu. Greenpeace ČR, z.s., žalovaná, zveřejnila na své facebookové stránce video žalobkyně (reklamní spot), které bylo ovšem upravené s úmyslem upozornit na ekologickou stopu žalobkyně. Žalovaná doplnila příspěvek o vysvětlení, že jde o upravený spot žalobkyně.
Soud prvního stupně uložil žalované povinnost zdržet se neoprávněného užití autorského díla, reklamního spotu, a dále jí uložil povinnost uveřejnit na zmiňovaném facebookovém profilu omluvu. Proti tomuto rozsudku se odvolaly obě strany.
Vrchní soud změnil výroky rozsudku tak, že žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení. Odvolací soud s odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské Unie dovodil, že žalovaným upravený reklamní spot naplňuje znaky parodie ve smyslu § 38g zákona o právu autorském. Podstatnými znaky parodie dle odvolacího soudu jsou tvůrčí návaznost, zřetelná odlišnost a komické nebo ironické vyznění. Dále odvolací soud zohlednil vysvětlení žalované u příspěvku upraveného videa reklamy, neboť z něho lze dovozovat, že je připsatelné jinému autorovi. Odvolací soud tak uzavřel, že žalovaným upravený reklamní spot naplňuje znaky parodie, když vložením několika záběrů do parodovaného díla žalovaný zironizoval vyznění původního reklamního spotu.
Nejvyšší soud se pak na základě dovolání zabýval zákonnou licencí dle § 38g autorského zákona – co spadá pod pojem parodie. Dle NS se sama o sobě nevylučuje možnost bezesmluvního užití audiovizuálního díla pro tento účel, a to i formou pozměnění tohoto díla vložením několika nových záběrů a jeho následného užití v takto pozměněné podobě, neboť i takové pozměnění a následné užití může plnit svůj parodický účel. Znakem parodie je, že evokuje existující dílo, přitom se od něj liší, a zároveň je komická nebo ironická. Naopak nemusí vykazovat původní osobitost jinak než skrze zřetelné odlišnosti od parodovaného původního díla, nemusí být racionálně připsatelná jinému autorovi než samotnému autorovi původního díla, nemusí se týkat samotného původního díla nebo uvádět zdroj parodovaného díla. Dále je nutné poměřit, zda užití audiovizuálního díla v jeho konkrétní podobě naplňuje přiměřenou rovnováhu mezi zájmy autora na straně jedné a svobodou projevu uživatele chráněného díla na straně druhé, je třeba vždy posoudit individuálně podle konkrétních okolností dané věci. K tomu NS užil tříkrokový test dle § 29 odst. 1 autorského zákona.
Zdroj: Rozsudek NS č.j. 23 Cdo 2178/2022-188 ze dne 28.7.2023