Pronajímatel a nájemce

Pronajímatel a nájemce

V dnešním článku si rozebereme platnou právní úpravu nájmu dle nového občanského zákoníku, neboť pronajímatelé bytů a domů často svými požadavky, či ujednáními porušují zákon ať už vědomky, nebo ne a nájemci nemusí vědět, že se proti takovémuto jednání mohou bránit.

V § 2205 najdeme základní povinnosti pronajímatele, ke kterým patří i udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata a zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Což znamená pečovat o věc a například neodkládat opravy tak, že se snižuje kvalita bydlení.

Výkonná moc v politickém systému Velké Británie

Výkonná moc v politickém systému Velké Británie

Ve Velké Británii tvoří výkonnou moc pět složek: panovník, předseda vlády v čele Kabinetu, Kabinet, vláda a orgány státní správy.

Panovník má převážně symbolickou a reprezentativní roli. Protože je Velká Británie konstituční monarchií, tak panovník nevládne, nýbrž plní důležité ceremoniální a formální role s odpovědností vládě. Panovník je symbolem národní jednoty a musí být politicky neutrální, důvodem je tradiční idea, podle níž stojí nad všemi politickými stranami a nad všemi částmi společnosti, včetně menšinových nebo specializovaných skupin. Z toho důvodu panovník ani členové královské rodiny nemohou volit ani být voleni do politických i jiných funkcí, přestože jim to právo výslovně nezakazuje. Od roku 1952 je panovníkem královna Alžběta II.

Novela zákona o ČNB

Novela zákona o ČNB

Dne 24. 3. 2021 prošel třetím čtením vládní návrh novely zákona o České národní bance. Návrh reaguje na světovou krizi v ekonomické oblasti, která jde bohužel ruku v ruce s nastalou globální situací.

Zákon se nese v duchu rozšíření pravomocí ČNB, o čemž svědčí i výslovný úkol ČNB provádět měnovou politiku (zejména pomocí obchodů na finančním trhu), umožnění ČNB provádět širší okruh obchodů se všemi účastníky finančního trhu, pravidlo, že uzavření obchodu s ČNB nelze nárokovat, rozšíření úkolu ČNB při péči o finanční stabilitu, v oblasti makroobezřetnostní (V praktické rovině lze makroobezřetnostní politiku definovat jako aplikaci sady nástrojů, jejichž cílem je snížit zranitelnost resp. zvýšit odolnost finančního systému prostřednictvím omezování vzniku rizik, která mohou pro systém jako celek vytvářet jednotlivé finanční instituce nebo jejich vzájemné vazby[1])

Cowan a volný pohyb osob

Cowan a volný pohyb osob

V našem seriálu představení nejdůležitějších judikátů, které pomohly formovat právo EU tak jak ho známe dnes, je na řadě I. W. Cowan v. Trésor Public z roku 1989, který řadíme do kategorie judikátů mající vliv na volný pohyb osob a služeb.

I.W.Cowan byl jako turista ve Francii, když ho přepadli a okradli při východu z metra v Paříži. Francouzská policie bohužel pachatele nevypátrala, ovšem dle francouzského práva se Cowan obrátil na Výbor pro odškodnění obětí trestných činů při soudu prvé instance v Paříži, aby získal náhradu škody podle čl. 706‑3 trestního řádu.

Neoprávněné zadržení řidičského průkazu a náhrada škody

Neoprávněné zadržení řidičského průkazu a náhrada škody

Netradičně vydal Ústavní soud (dále jen ÚS) rozhodnutí o náhradě škody ve výši pouze bagatelní částky, přestože se jednalo o částku zanedbatelnější. Podstata případu se ovšem dotýkala přímo porušení základních práv úřady, čemuž se jurisdikce ÚS nemůže vyhnout. Dne 23. 2. 2021 proto vydal ÚS nález, ve kterém řeší případ falešně pozitivního testu na přítomnost drog a odebrání řidičského průkazu.

Stěžovatel se na ÚS obrátil, neboť byl dne 6. 5. 2018 zadržen hlídkou policie a podroben namátkové silniční kontrole, při které došlo i k použití orientačního testu DrugWipe, který se používá k předběžnému zjištění, zda je řidič pod vlivem drog.

Právo na obranu se zbraní

Právo na obranu se zbraní

V červnu minulého roku vyvolal rozruch senátní návrh zákona, jehož prakticky jediným cílem je zakotvit na ústavní úrovni v Listině základních práv a svobod právo na obranu se zbraní. Pozornost veřejnosti vyvolala zejména změna z neutrálního stanoviska, které vláda nejprve zastávala. Předem úpravu podpořilo pouze ministerstvo průmyslu, sedm ministerstev mělo neutrální postoj a šest návrh odmítalo. Neutrální postoj se ovšem po bouřlivé diskuzi změnil na stanovisko souhlasné.[1]