Dassonville

Dassonville

V dnešním článku představíme další stěžejní judikát, kterým se řídí právo EU. Dassonville, celým názvem Procureur du Roi vs. Benoît and Gustave Dassonville (8/74), je judikát Evropského soudního dvora z roku 1974, kterým soud podrobně definoval pojem opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní opatření.

Podle belgického práva je pod trestní sankcí zakázáno dovážet, prodávat nebo poskytovat, vlastnit nebo dopravovat za účelem prodeje nebo doručení, destiláty s označením původu uznávaným Belgickou vládou, pokud tyto destiláty nemají oficiální doklad ověřující jejich označení původu.

Označení „Scotch Whisky" bylo Belgickou vládou řádně uznáno. V r. 1970 Gustave Dassonville a a Benoit Dassonville, dovezli do Belgie „Scotch Whisky" pod označením „Johnnie Walker" a „Vat 69", kterou Gustave Dassonville koupil od francouzských dovozců a distributorů těchto značek whisky a neměl tedy potřebné osvědčení z originální země původu Velké Británie. Na hranicích Dassonvillové uplatnili označení, které spočívalo v tištěném nápisu „British Customs Certificate of Origin" (Britské celní osvědčení původu) doplněné ručně psanou poznámkou, uvádějící číslo a datum dokladu o spotřební dani dle registru a jednalo se tedy o jejich vlastní osvědčení. Tento doklad o spotřební dani byl podle francouzského práva úředním dokumentem, který musí doprovázet výrobek mající označení původu. Francie ale, na rozdíl od Belgie, nepožaduje osvědčení o původu u „Scotch Whisky". Přestože bylo zboží řádně dovezeno do Belgie na základě francouzských dokladů a celně propuštěno jako "zboží Společenství", belgické úřady shledaly, že tyto doklady plně nesplňují požadavky belgického práva a bylo zahájeno trestní stíhání.  Dassonvillové proto tvrdili, že belgické právo je v rozporu se zákazem kvantitativních omezení s rovnocenným účinkem, který je zakotven v čl. 30 an Smlouvy o EHS.

Evropský soudní dvůr rozhodl, že belgický zákon představuje opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení a je tak v rozporu se Smlouvou o EHS a zároveň definoval samotný pojem. Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy, je nutné považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení.

Jedním z argumentů soudu bylo, že pro dovozce nakupujícího zboží od distributora z jiné země než země původu, je mnohem obtížnější získat osvědčení o pravosti než pro dovozce nakupujícího přímo v zemi původu. Dle soudu tedy požadavek osvědčení představoval omezení volného pohybu zboží.

Zdroj: Procureur du Roi vs. Benoît and Gustave Dassonville (8/74)