Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad

Dnes si představíme státní orgán, který má v Ústavě vyhrazenou pátou hlavu, Nejvyšší kontrolní úřad, který v dubnu vydal svou výroční zprávu za rok 2020 a konstatoval v ní: Pandemii nejde vinit ze všeho. V řadě oblastí jen zvýraznila problémy, které stát dlouhodobě neřešil.[1]

NKÚ je nezávislý ústavní orgán, který není součástí moci výkonné a nejedná se o správní úřad. Funkčně se někdy označuje jako parlamentní orgán, což souvisí s jeho úkolem posbírat informace pro Parlament, aby ten pak mohl reagovat ve formě zákona či jinou formou. Poslanecká sněmovna dává návrhy na to, kdo bude členem NKÚ. Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.

Právo shromažďovací

Právo shromažďovací

Právo shromažďovací je jedno ze základních práv, které je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Konkrétně článek 19 nám říká, že právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Což znamená, že existuje takzvaný režim oznamovací.

Zrušení množství většího než malého

Zrušení množství většího než malého

Dne 27. dubna Ústavní soud částečně vyhověl návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285“ a současně rozhodl o pozbytí platnosti § 2 a přílohy č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 3/2012 Sb. Tyto změny jsou platné s účinky ex nunc ode dne vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Jakou smlouvu uzavíráte? Kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva příkazní

Jakou smlouvu uzavíráte? Kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva příkazní

Na první pohled jasné rozdělení může dělat problémy nejen laikům. Dnes si představíme základní rozdíly mezi třemi druhy smluv občanského zákoníku - kupní smlouvou, smlouvou o dílo a smlouvou příkazní. Není totiž výjimkou, že si strany sjednají něco jiného, než vlastně chtějí.

Sjednocení judikatury ve věci krádeže spáchané za nouzového stavu

Sjednocení judikatury ve věci krádeže spáchané za nouzového stavu

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, konstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt COVID-19.

Opuštěná věc dle Nejvyššího soudu

Opuštěná věc dle Nejvyššího soudu

K Nejvyššímu soudu se dostalo dovolání obviněného, kde soudům vytýkal, že založily svůj závěr o jeho vině přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku především na úvaze, že i když se nepodařilo zjistit majitele předmětného jízdního kola, nejedná se o věc opuštěnou. Obviněný soudům vytýkal, že uvedené skutkové zjištění nemá dostatečný podklad ve výsledcích provedeného dokazování, protože neexistuje žádný přímý důkaz, který by jej usvědčoval z toho, že se kola zmocnil s tím, že jde o cizí věc.