Slider
Podmíněné propuštění

Podmíněné propuštění

Ústavní soud uznal za důvodnou ústavní stížnost, která směřovala proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým zrušil rozhodnutí obvodního soudu a znovu rozhodl podle § 88 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku a contrario za použití § 331 odst. 1 trestního řádu tak, že žádost odsouzeného stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zamítl.

E-shopy a informace pro spotřebitele

E-shopy a informace pro spotřebitele

Nejvyšší správní soud řešil otázku, jak má provozovatel e-shopu správně uvádět informace o ceně dopravy a poplatcích za využití vybraného druhu platební metody – obvykle se poplatek navíc účtuje např. při platbě na tzv. dobírku. Určujícími byly okamžiky před a po vložení do košíku.

Opomenuté důkazy

Opomenuté důkazy

Ústavní soud rozhodl dne 10.1.2024 ve prospěch stěžovatelky a zrušil předcházející rozhodnutí soudů s tím, že bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst.1 Listiny.

Obecné soudy rozhodovaly o žalobě stěžovatelky o zaplacení částky X, kterou se domáhala po žalované z titulu smlouvy o dodávce informačního systému. Okresní soud v Bruntále žalobu zamítl a uložil stěžovatelce uhradit náklady státu a žalované. Stěžovatelka se odvolala, přičemž odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Následovalo podání dovolání stěžovatelkou.

Návrh zákona o lobbování

Návrh zákona o lobbování

Lobbování neboli prosazování zájmů představuje zcela legitimní součást demokratických procesů ve vyspělých zemích. Lobbování bývá v těchto zemích nazíráno pozitivněji a vnímáno jako přirozená a legitimní aktivita. Klíčovým aspektem činnosti lobbisty je komunikace s veřejným činitelem za účelem ovlivnění přijímaných rozhodnutí. V České republice však, po několika neúspěšných pokusech, stále nemá lobbing žádnou zákonnou úpravu. Lobbování má v naší zemi spíše negativní význam. To se snaží změnit vládní návrh zákona o lobbování.

Genocidium

Genocidium

Velký senát Nejvyššího soudu se po postoupení věci zabýval spornou otázkou, zda přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 TZ může spáchat i ten, kdo pouze vydá a rozšiřuje knihu (nebo nějaký text, případně film či zvukovou nahrávku apod.) jiného autora, aniž by se i on sám v této knize nebo nějakém díle (například v předmluvě nebo v doprovodném či vysvětlujícím komentáři) vyjádřil souhlasným způsobem tak, aby to naplňovalo znaky uvedeného přečinu.

Podvod na DPH

Podvod na DPH

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalobkyně společnosti Trímet Prag, s.r.o., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství.

Správce daně vyměřil žalobkyni platebními výměry daň z přidané hodnoty a odepřel jí nárok na odpočet DPH, protože dospěl k závěru, že žalobkyně mohla a měla vědět o podvodu na DPH, kterým byla zasažena přijatá plnění od společnosti KG Holding, s.r.o.. Přímý dodavatel žalobkyně KG Holding jako tzv. missing trader[1], který si v původním daňovém přiznání uměle navýšil daň na vstupu za účelem snížení vlastní daňové povinnosti, na základě postupu k odstranění pochybností dodatečně přiznal daň, kterou ale dobrovolně neuhradil.