Ve Sbírce zákonů byl dne 7.9.2023 vyhlášen zákon měnící zákon o důchodovém pojištění pod číslem 270/2023 Sb. Novela se věnuje převážně úpravě předčasného odchodu do starobního důchodu a novým pojetím valorizace důchodů.

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí zařazující dovolatele do věznice se zvýšenou ostrahou a zároveň přeřadil jeho výkon trestu do věznice pouze s ostrahou. Dovolatel v hlavním líčení na základě řádného poučení prohlásil vinu ve smyslu § 206c odst.1 TŘ^[1], čímž souhlasil s právní kvalifikací stíhaného jednání. Jako obviněný proto nemůže uplatňovat námitky, s čím souhlasil v rámci prohlášení viny. Zároveň s přesunutím do nového typu věznice Nejvyšší soud proto učinil závěr, že dovolání obviněného v části směřující do výroku o vině, kdy zpochybňuje dovozenou právní kvalifikaci, je nepřípustné.

Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona, který reaguje na úkol obsažený v návrhu Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2023-2026. V případě přijetí návrhu by mělo dojít hlavně k podstatné novelizaci trestního zákoníku v hlavě třetí Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona, který by měl zajistit transpozici Evropské směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii do českého právního řádu. Návrh slibuje minimalizaci tzv. excesivní daňové konkurence mezi státy (omezení tzv. race to the bottom^[1] v oblasti korporátního zdanění). Zavedení minimální daně povede k tomu, že zisky velkých společností budou zdaněny alespoň na minimální efektivní úrovni 15 %. Směrnice nicméně stanoví výjimky ve vztahu k vybraným druhům entit.

Ústavní soud v květnu tohoto roku zrušil rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť rozhodnutí porušila právo stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny.

Dne 31. července 2023 zamítl Ústavní soud stížnost, která se týkala smrti šedesáti sedmileté pacientky, která byla hospitalizována v nemocnici v Pardubickém kraji. Stěžovatelé byli děti pacientky. Lékaři jednostranně vydali pokyn k neprovádění resuscitace „Do Not Resuscitate“ (ne-resuscituj, dále jen „DNR“), aniž by o tom informovali ji či její blízké. V řízení u obecných soudů se stěžovatelé jako pozůstalí domáhali proti nemocnici zaplacení 720 000 Kč jako náhrady za újmu způsobenou usmrcením.