Poslaneckou sněmovnou schválený zákon byl dne 20.10.2023 předán prezidentovi republiky k podepsání. Jedná se o novelizaci zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a dalších souvisejících zákonů.
Novelizace vychází z Analýzy zefektivnění správy zajištěného majetku a zjednodušení prodeje zajištěného majetku, kterou v roce 2013 zpracovalo Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně odbor bezpečnostní politiky. Smyslem analýzy bylo zjistit převažující problémy správy zajištěného majetku. Stávající právní úprava počítala s větším množstvím správců zajištěného majetku, a to jak ze státní i soukromé sféry. Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení dosud ukládal primární odpovědnost za zajištěný majetek orgánům činným v trestním řízení. Důvodová správa k novelizaci se vyjadřuje o určité roztříštěnosti subjektů vykonávajících tuto správu.
Novelizace přidá k § 6 nový odstavec 5. Orgán činný v trestním řízení příslušný podle trestního řádu k rozhodování o věci ponechané na místě nebo na základě příkazu soudu je oprávněn pro účely kontroly dodržení příkazu k zdržení se nakládání se zajištěnou movitou věcí nebo pro účely odnětí takové věci vstoupit na místo, kde se movitá věc nachází. Zároveň není oprávněn činit jiné úkony než ty, které souvisejí s výkonem kontroly dodržování příkazu nebo s jejím odnětím. Pokud jde o obydlí nebo jiný prostor, k jejíž prohlídce je potřebný příkaz soudce, a osoba, u níž se zajištěná věc nachází, se vstupem nesouhlasí, je zmíněný orgán v přípravném řízení oprávněn vstoupit do obydlí nebo jiného takového prostoru po předchozím souhlasu soudce. Policejní orgán si jej vyžádá prostřednictvím státního zástupce. Bez takového předchozího souhlasu může orgán uvedený ve větě první vstoupit do jiného prostoru než obydlí, jestliže udělení souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. Je však povinen si bezodkladně dodatečně souhlas soudce vyžádat.
Nový § 8b zakládá povinnost konzultace s Ministerstvem vnitra nákladnost správy majetku a zajištění způsobu jeho správy, pokud je to možné a vyžaduje-li to povaha zajištěného majetku. PNový § 9 označuje za prvoplánového správce majetku soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl. Pokud soud nemůže zajistit výkon správy majetku, pověří jeho správou organizační složku státu nebo státní organizaci příslušnou hospodařit s určitým majetkem státu, nebo za úplatu pověří soudního exekutora, či uzavře smlouvu se soukromou osobou jako smluvním správcem, která v tomto oboru podniká.
Novelizace se týká i trestního řádu, kde bude doplněn § 79h. Není-li tím ohrožen účel trestního řízení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků namísto jiné věci, která byla zajištěna, pokud ten, komu byla taková věc zajištěna, složí do úschovy příslušného orgánu činného v trestním řízení peněžní prostředky ve výši odpovídající hodnotě zajištěné věci.
Zdroj: sněmovní tisk č. 430, důvodová zpráva