Náhradní výživné

Náhradní výživné

Dne 31. 12. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon č. 588/2020 Sb. o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), který nabude účinnosti dne 1. 7. 2021.

Zákon přináší novou pomoc rodinám s dětmi, kde se povinný rodič vyhýbá placení soudem stanoveného výživného, čímž neplní svou vyživovací povinnost a dostává tak rodinu do problematické (nejen) finanční situace.

Oprávněnou osobou dle zákona jest nezaopatřené dítě[1] podle zákona o státní sociální podpoře, které má na území České republiky trvalý pobyt. Taková to osoba má nárok na náhradní výživné ve formě sociální dávky, kterou mu stát poskytne, pokud k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí. To neplatí v případě, že soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, popřípadě v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné. Výše náhradního výživného se stanovuje jako rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu a částečného plnění výživného v příslušném měsíci, nejvýše však ve výši 3 000 Kč měsíčně. Plní-li se výživné jinak než v pravidelných měsíčních dávkách, stanoví se pro účely stanovení výše náhradního výživného měsíční průměr těchto částek. Oprávněným orgánem pro rozhodování o náhradním výživném je Úřad práce České republiky prostřednictvím krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu. Řízení o náhradním výživném se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Součástí žádosti musí být exekuční titul, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osobě.

Po zániku nároku na náhradní výživné přejdou na stát pohledávky na výživné oprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými dle rozhodnutí Úřadu práce. O přechodu rozhodne Úřad tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Přednostně rozhodne o přechodu pohledávky nejméně zajištěné a při stejné míře zajištění pohledávky nejdříve splatné, počínaje prvním kalendářním měsícem, ze kterého se při stanovení výše náhradního výživného vycházelo. Pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá opět Úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu.

 

Zdroj: Zákon č. 588/2020 Sb., sněmovní tisk č. 898

[1] § 11 (1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.