Ústavní soud se v květnu zabýval stížností proti usnesení Městského a Obvodního soudu v Praze, kde si stěžovatel nestandardně stěžoval proti příliš rychlému jednání orgánů činných v trestní řízení. Jeho blanketní stížnost proti usnesení o vzetí do vazby stihla být v neveřejném zasedání projednána rychleji, než mu vůbec bylo doručeno písemné vyhotovení usnesení a než ji mohl řádně odůvodnit.

Medializovaná novela trestního zákoníku a trestního řádu č. 114/2020 Sb. nabyla účinnosti začátkem června. Po dlouhé cestě se Česká republika přidává ke státům, kterým není lhostejné nehumánní zacházení se zvířaty. Novelizace slibuje hlavně zpřísnění trestů u nejvíce závažných případů, které byly doposud často sankcionovány podmíněným trestem.

Onemocnění COVID-19 za posledních několik měsíců doslova transformovalo společnost v globálním měřítku. S rapidním šířením viru přišly postupné reakce vlád států, které se formou nařízení pokusily o stabilizování zhoršující se situace. Tato nařízení přinesla širokou škálu nových povinností či zákazů, od povinnosti nošení roušek na veřejnosti až po zákaz vycestování do zahraničí. V rámci prevence se rovněž v některých firmách a institucích rozšířila praktika měření tělesné teploty za účelem snazší identifikace potenciálně nakažených osob. Právě k tomuto fenoménu se nedávno vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) na svých webových stránkách.

Dne 28.5.2020 byla prezidentem republiky podepsána již druhá novela zákona č. 159/2020, který nabyl účinnosti dne 14.4.2020, tzv. zákona o kompenzačním bonusu. Zákon se snaží reagovat na současnou situaci společnosti, díky níž došlo k výpadkům příjmu mnoha osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) a usiluje o poskytnutí pomoci těm, co splňují podmínky zákona. Pro svůj, některými nazývaný, úzký výběr těch, kdo na kompenzační bonus dosáhnou, je často kritizován. V následujících řádcích naleznete shrnutí, kdo a za jakých podmínek je nyní o bonus oprávněn žádat a o jaký okruh osob jej nejnovější novelizace rozšíří.

Článek 31 Listiny základních práv a svobod nám stanoví, že každý má právo na ochranu zdraví. Dne 28. dubna 2020 ve svém nálezu Ústavní soud konstatoval, že pod pojetí ochrany zdraví má být zahrnuto i právo na odstranění bolesti a zmírnění utrpení. Reagoval tak na ústavní stížnost ze dne 3. 12. 2018.

V roce 2016 se v občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) objevila nová úprava předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu. Dle stále ještě aktuálního znění § 1124 občanského zákoníku, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Na první pohled jasné pravidlo se ale v praxi nesetkalo s přílišným úspěchem. Problém spočívá v samotné nepraktičnosti ustanovení. Jakmile se spoluvlastník rozhodne prodat např. sklepní kóji jako příslušenství bytové jednotky (která je zpravidla součástí společných částí domů a proto ve spoluvlastnictví všech vlastníků), vyvstává mu, jako dlužníku, povinnost nabídnout sklep ke koupi ostatním spoluvlastníkům.