Ve středu 21.10.2020 Poslanecká sněmovna schválila několik vládních návrhů, mezi nimiž bylo opětovné osvobození od EET a rozšíření nároku na ošetřovné. Dne 16.10.2020 byl také předsedou Poslanecké sněmovny, Radkem Vondráčkem, na návrh vlády vyhlášen stav legislativní nouze.

Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze, který vzhledem k patnáctitisícovému  a stále stoupajícímu přírůstku nakažených denně, nastal. Pouze ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Stavební zákon je v právním světě často označován různými, spíše nelichotivými názvy, a nepatří zrovna k nejoblíbenějším právním předpisům. V minulosti již několikrát novelizován, přesto stále ne perfektní, je stále trnem oku odborné veřejnosti. Návrh zákona, který vláda Sněmovně předložila dne 10. 9. 2020, si proto klade za cíl zjednodušit a zkrátit přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.

Hlavní novinkou má být vytvoření nové soustavy státní stavební správy v jehož čele má stát Nejvyšší stavební úřad jako ústřední správní úřad. Na dalším schodu hierarchie stavební správy budou krajské úřady, které mají být nadřízenými správními orgány dosavadních obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.¹

Z důvodu klimatické krize, se kterou se svět potýká, je třeba přijímat nové a novelizovat staré zákony tak, aby reagovaly na dnešní kritický stav. Poslanecká sněmovna dne 18.9.2020 schválila vládní návrh novely vodního zákona, který má pomoci v boji se suchem, jež posední roky sužuje Českou republiku. O tři dny později schválila vláda návrh novely zákona o Antarktidě, tak aby byl v souladu s dnešní podobou Smlouvy o Antarktidě, jíž smluvní stranou jsme.

Během toho, co u nás probíhají volby do Senátu a zastupitelstev krajů, v USA se blíží do finále asi nejsledovanější volby tohoto roku. Jejich výsledek zásadně ovlivní životy milionů lidí a směr, jakým se světové (nejenom) politické dění bude ubírat. Není tedy divu, že se zrak všech upírá na souboj obhajujícího republikánského kandidáta (čerstvě nakaženého covid-19) Donalda Trumpa s jeho soupeřem, kandidátem demokratické strany, Joe Bidenem. Oba kandidáti jsou značně kontroverzní a veřejnost i zahraniční deníky často hovoří o volbě tzv. „menšího zla“. Trumpovými volebními preferencemi, dříve dle volebních průzkumů poměrně stabilně držící vedení, silně otřáslo nezvládnutí koronavirové krize. Opožděné reakce a prvotní nereagování na neustupující pandemii, je objektivně vnímáno jako selhání vlády Donalda Trumpa. Což se nepochybně může projevit na výsledku nadcházejících voleb.

Článek č. 6 Úmluvy o právech dítěte říká, že zaprvé Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají, že každé dítě má přirozené právo na život a za druhé, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj dítěte. Na první pohled jasná dikce se již ale několikrát setkala s komplikacemi při výkladu spojení každé dítě. Kdo nebo co je považováno za dítě, tedy osobu mající právo na život, jasněji definoval až případ Vo versus Francie z roku 2004.

Povahu hlavně preventivní má vládou dne 17.8.2020 schválený návrh zákona, který novelizuje občanský zákoník a občanský soudní řád. Návrh mířící do Poslanecké sněmovny, se snaží zabránit už samotnému vzniku tzv. dětských dluhů, které jsou v České republice nemalým problémem. V loňském roce bylo v ČR 2862 dětí a mladistvých s nesplacenými dluhy.¹

Často dochází k zadlužení dětí například z důvodu nezaplacení pokuty v MHD, což následně může vést až k exekuci. Cílem novelizace je právě omezení takových případů a předcházení vzniku nových.