Dne 15.4.2020 Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a případ vysokoškolského učitele vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Judikát klade důraz na důležitost posuzování konkrétních okolností u každého případu, aby nedocházelo ke špatné mechanické aplikaci pravidel u případů přeměny z pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.
Dne 1. 2. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 455/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a další související zákony. Této novele se rovněž přezdívá novela „protiteroristická“, a to z důvodu zavedení nových trestních činů souvisejících s mezinárodním terorismem s cílem zefektivnit boj proti tomuto společenskému fenoménu.
Mnozí již jistě zaregistrovali existenci nového trestněprávního institutu a dalšího nástroje Evropské unie pro boj nejen s korupcí, Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen Úřad). Dne 27. 7. 2020 jmenovala Rada EU evropské žalobce, kteří po boku evropské nejvyšší žalobkyně Laury Codruțy Kövesiové započnou svou činnost společně s celým úřadem v listopadu 2020. Za Českou republiku byl jmenován Mgr. Petr Klement, který nyní působí na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně.
Dne 22. 7. 2020 bylo horní komorou Poslanecké sněmovny schváleno několik vládních návrhů zákonů, věnující se změnám daňového práva, na jejichž znění se dnes blíže podíváme.
První vládní návrh zákona měl za cíl transponovat[1] směrnici Rady EU 2017/1852 ze dne 10. 10. 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v EU. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mají vyloučit dvojí zdanění jednoho příjmu.
Dne 1.1.2021 nabude účinnosti další část rozsáhlé novely zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen zákoník práce). Novela nám zavádí některé nové instituty jako například sdílené pracovní místo a jiné známé mění.
V zákoníku práce nově přibude § 203a, který do dílu věnujícímu se překážkám v práci z důvodu obecného zájmu, přidává pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dle § 203 odst. 2 pism. h)[1] bude zaměstnanci příslušet pouze, pokud se bude jednat o akci pořádanou právnickou osobou, která je navíc zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží musí být její hlavní činností. Pokud zaměstnavatel takovou náhradu platu nebo mzdy poskytne, bude mít nárok na úhradu poskytnuté náhrady ze státního rozpočtu.
S pomalu se blížící účinností další části novelizace zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen zákoník práce), se oči i široké veřejnosti začínají upírat na novou úpravu dovolené. Ta do stávající verze přinesla několik stěžejních změn.
Změna koncepce dovolené bude spočívat převážně v upuštění od dovolené za odpracované dny. Pro vznik nároku na dovolenou musí nyní zaměstnanec odpracovat minimálně šedesát dnů a délka dovolené je pak odvozována od počtu kalendářních měsíců. Toto pravidlo však podstoupí fundamentální změny.