Poslední desetiletí se na trhu České republiky objevila celá škála nových látek s psychoaktivním účinkem, které však mají nízké zdravotní a společenské riziko. Pod takové látky lze zařadit především kratom a výrobky z konopí, které mají obsah látky THC pod 1%, tedy pod zákonem dovolenou mírou. Další takovou látkou je kanabinoid HHC. S jejich rozšířením na českém trhu vzrostla potřeba přijetí zákonné úpravy a jejich regulace.
Vláda navrhuje změnu zákona občanských průkazech. Cílem navrhované změny zákona o občanských průkazech je i nadále zapisovat rodná čísla do občanských průkazů, a to bez časového omezení. Účelem navrhovaných změn v insolvenčním zákoně je zachovat existující režim ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený na rodných číslech a nepřecházet na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů.
Nejvyšší soud odmítl dovolání, kterým obviněný brojil proti závěrům ve výroku o vině. Jeho skutek byl kvalifikován jako zločin loupeže dle § 173 TZ. Obviněný založil dovolání na námitkách, které byly v podstatě opakováním jeho obhajoby z původního řízení a které byly postaveny na tvrzení, že soudy učiněná skutková zjištění nevyplývala z provedených důkazů.
Stěžovatel byl dne 6.1.2023 vzat do vazby. Krajský soud nepřijal nabídku peněžité záruky. Stěžovatel je v Polské republice stíhán za hospodářské a daňové zločiny spáchané v letech 2016 a 2017, za které mu hrozí trest odnětí svobody v trvání až 10 let. Krajský soud dospěl k závěru, že podmínky ke vzetí stěžovatele do předběžné vazby jsou splněny. Tento svůj závěr odůvodnil tím, že přestože stěžovatel věděl, že polské justiční orgány jej hledají a dokonce věděl, že k zadržení jeho osoby byl vydán evropský zatýkací rozkaz, záměrně se vyhýbal přímému styku s polskými justičními orgány.
Ústavní soud zrušil napadené rozsudky obecních soudů z důvodu porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásady presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Benešově byl stěžovatel uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a b) TZ.
V posledních letech přibylo velké množství judikátů udávajících nový směr rozhodování soudů v oblasti péče o děti. Střídavá péče začíná být čím dál tím více preferovaným institutem. V tomto duchu rozhodl 22.5.2023 i Ústavní soud, když zrušil rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na výchovu dětí garantované čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.