Dne 22. 7. 2020 bylo horní komorou Poslanecké sněmovny schváleno několik vládních návrhů zákonů, věnující se změnám daňového práva, na jejichž znění se dnes blíže podíváme.

První vládní návrh zákona měl za cíl transponovat[1] směrnici Rady EU 2017/1852 ze dne 10. 10. 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v EU. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mají vyloučit dvojí zdanění jednoho příjmu.

Dne 1.1.2021 nabude účinnosti další část rozsáhlé novely zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen zákoník práce).  Novela nám zavádí některé nové instituty jako například sdílené pracovní místo a jiné známé mění.

V zákoníku práce nově přibude § 203a, který do dílu věnujícímu se překážkám v práci z důvodu obecného zájmu, přidává pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dle § 203 odst. 2 pism. h)[1] bude zaměstnanci příslušet pouze, pokud se bude jednat o akci pořádanou právnickou osobou, která je navíc zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží musí být její hlavní činností. Pokud zaměstnavatel takovou náhradu platu nebo mzdy poskytne, bude mít nárok na úhradu poskytnuté náhrady ze státního rozpočtu.

S pomalu se blížící účinností další části novelizace zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen zákoník práce), se oči i široké veřejnosti začínají upírat na novou úpravu dovolené. Ta do stávající verze přinesla několik stěžejních změn.

Změna koncepce dovolené bude spočívat převážně v upuštění od dovolené za odpracované dny. Pro vznik nároku na dovolenou musí nyní zaměstnanec odpracovat minimálně šedesát dnů a délka dovolené je pak odvozována od počtu kalendářních měsíců. Toto pravidlo však podstoupí fundamentální změny.

Přestože podobný návrh Pirátské strany vláda v minulých měsících neschválila, dne 10. 7. 2020 prošel podobný vládní návrh prvním čtením Poslanecké sněmovny. Vláda nakonec dospěla k tomu, že na kompenzační bonus by měly mít zpětně nárok i osoby zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP), tzv. „dohodáři“, kteří během koronavirové krize nemohli pracovat, či u nich došlo alespoň k částečnému výpadku příjmu z této činnosti.

I třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel dne 19. 6. 2020 vládní návrh zákona novelizující trestní zákoník a trestní řád. Návrh momentálně míří do Senátu. Hlavním cílem návrhu je zvyšování počtu uložení peněžitého trestu.

Poprvé za mnoho let zvažování změny úpravy daně z nabytí nemovitých věcí, se návrh zákona (dokonce) na její zrušení dostal do 2. čtení v Poslanecké sněmovně. Po novelizaci z roku 2016, která podstatně zasáhla do podoby daně, je plátcem daně kupující, resp. nabyvatel nemovité věci. Před zmiňovanou novelizací byl plátcem daně prodávající. Daň z převodu nemovitostí, jak se daň dříve nazývala, nahrazovala zrušený notářský poplatek z převodu nemovitostí. Kupující byl pouze ručitelem za uhrazení daně a často se stávalo, že právě on daň ve výsledku platil.