Nejvyšší soud často řeší právní otázky, které dosud nebyly zodpovězeny, a sjednocuje tím judikaturu. Právní ustanovení mohou mít často nejasný význam a v odborné veřejnosti proto existuje i třeba několik odlišných názorů na jejich výklad. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.^[1]

K Nejvyššímu soudu se dostal případ, kdy byla nejasná pasivní legitimace žalovaného. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 11. 2021, potvrdil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném (původně proti předchozímu majiteli vozu) zaplacení nákladů na odtah a parkování motorového vozidla. Soud přitom vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že vozidlo bylo odtaženo dne 4. 9. 2017 pro porušení zákazu zastavení a stání na vyhrazeném parkovišti, jež nebylo pro předmětné vozidlo vyhrazeno. Háček se ovšem skrýval v osobě vlastníka.

V pátek 27. 1. 2022 proběhlo druhé kolo volby prezidenta České republiky a již mámě nově zvolenou hlavu státu. Po proběhlých kampaních posledních týdnů a jejich předvolebních slibů je důležité si uvědomit, jakými pravomocemi prezident vlastně disponuje a co mu Ústava žádným způsobem nedovoluje. Výběr kandidáta nelze řídit pouze důvěrou v ústavou nepodloženými sliby a prohlášeními, pro které ale budoucí nový prezident nemá žádné nástroje na jejich reálné splnění. Prezident není vládce a má Ústavou danou pravomoc k výkonu své činnosti. Vysluhující prezident Miloš Zeman byl často odbornou veřejností probírán kvůli své činnosti praeter legem v místech, kde Ústava nestanovuje pravomoc doslovně. Nynější sliby některých kandidátů letošních voleb o „odvolání vlády“ dosahují ovšem nového stupně absurdity.

Vláda ukončila připomínkové řízení k návrhu na změnu zákona o silničním provozu a dalších zákonů. Návrh si klade za cíl především zvýšit bezpečnost silničního provozu a provést revizi správních trestů, které mají v dnešní době již nedostatečnou preventivní funkci. Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu by mělo vést nejen zpřísnění správních trestů za závažná porušení pravidel silničního provozu, ale i celkové nastavení sazeb správních trestů tak, aby důsledně odpovídaly typové závažnosti přestupků.

Obviněný má právo odepřít výpověď. Tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. Toto nalezneme v čl. 40 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která patří k ústavnímu pořádku České republiky. Ústavní soud řešil stížnost, kde stěžovatel namítal, že byl obviněn a následně odsouzen mimo jiné ze spáchání trestného činu křivé výpovědi dle § 345 trestního zákoníku, které se měl dopustit lhaním o svých vlastních činech při výpovědi.

Obzvláště v dnešní době je pomoc státu v podobě dávek využívána markantněji než kdy předtím. Inflace, drahé pohonné hmoty a energie dohnaly spoustu lidí k první návštěvě úřadu práce. Je proto důležité orientovat se v pomoci, kterou stát nabízí, a nebát se ji využít. Sociální dávky jako například důchody, jsou pravidelně valorizovány a jejich hodnota stoupá. Valorizace vyrovnává negativní dopady inflace. Zákonodárci proto pravidelně vydávají nové předpisy, které upravují hodnoty, díky nimž se dávky počítají. Další změny jsou například potřeba provést i neobvykle z důvodu války na Ukrajině.  Den před Vánoci proto byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny nové podzákonné předpisy, které začnou být účinné 1. 1. 2023.