Ústavní soud zrušil v září tohoto roku usnesení Krajského soudu v Brně z důvodu porušení ústavně daného práva na soudní ochranu dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Třebíči zamítl stěžovatelovu žádost o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody. Soud konstatoval, že stěžovatel částečně splňuje podmínky pro podmíněné propuštění tím, že bylo dokázáno jeho polepšení v chování, avšak odkázal na jeho bohatou trestní minulost s obavy, že není zajištěna jistota, že stěžovatel nebude pokračovat v trestné činnosti. Soud poukázal na fakt, že je stěžovatel již potřetí ve výkonu trestu.

V průběhu let 2015-2019 bylo možné ve sdělovacích prostředcích médií zaznamenat existenci Autonomního sociálního centra Klinika. Věnovalo se sociálním a kulturním aktivitám, jehož sídlo bylo centru staré nevyužívané plicní kliniky (odtud pocházející název) v Jeseniově ulici v Praze^[1]. V médiích se neobjevovali kvůli svým aktivitám, které běžně byly spojovány spíše s altruismem a pomáháním společnosti (pokud se ovšem nejednalo o ojedinělejší kontroverznější zprávy spojené např. s drogami). Takové zprávy by pravděpodobně pobouření nevzbuzovaly.

V připomínkovém řízení se nachází vládní návrh zákona týkající se změny některých zákonů souvisejících se správou majetku a věcí v trestním řízení. Předkládaný návrh zákona reaguje na úkol obsažený v Akčním plánu boje proti organizovanému zločinu na roky 2022 a 2023, kdy jedním ze strategických cílů sledovaných akčním plánem je i zefektivnění správy zajištěného majetku.

K Ústavnímu soudu se dostala stížnost, kde se stěžovatelka domáhala mimo jiné zrušení rozhodnutí z důvodu porušení práva na spravedlivý proces. Stěžovatelka však ve stížnosti uplatnila vůbec poprvé argumenty a námitky, které v řízeních u soudů předchozích stupňů neuplatnila. Ústavní soud proto stížnost zamítl.

Ocitnout se v pozici účastníka pozůstalostního řízení je záležitost naprosto běžná. Dnes se podíváme na některé procesní aspekty takového řízení.

Pokud někdo zemře, matriční úřad má povinnost oznámit smrt dotyčného soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti. Příslušný je ten soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu. Další možností je příslušnost dle zůstavitelova posledního bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval.

Válka na Ukrajině probíhá již několik měsíců a začíná se pomalu projevovat i v rozhodnutích českých soudů. Zásada mezinárodního práva non-refoulement (princip nenavrácení) je zakotven v čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, který říká: Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.